KRKONOŠE SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO STŘEDNÍ MORAVA JIŽNÍ MORAVA VYSOČINA VÝCHODNÍ ČECHY ČESKÝ RÁJ ČESKÝ SEVER SEVEROZÁPADNÍ ČECHY ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ PLZEŇSKO ŠUMAVA JIŽNÍ ČECHY PRAHA OKOLÍ PRAHY PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY
FRÝDLANTSKO
  Dopravní přístupnost
Informační centra
Města a obce
Osobnosti a rodáci
Přírodní zajímavosti
Destinační management
 
Příroda a její ochrana
  Chráněná krajinná území
Přírodní zajímavosti
Jeskyně a propasti
Vrcholy, hřebeny, sedla
Fauna a flora
Naučné stezky
 
Kultura, zábava, sport
  Kultura a zábava
Sport a relaxace
Zimní sporty
Katalog KUDY Z NUDY
Aktivní dovolená
 
Památky a zajímavosti
  Památky UNESCO
Památky a architektura
Církevní památky
Hrady a zámky
 
Turistika a volný čas
  Agroturistika
Pěší turistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Vinařská turistika
 
Lázeňství
  Lázeňská zařízení
Lázeňské domy a sanatoria
Lázeňská procedura
Přírodní léčivé zdroje
 
Kongresová turistika
  Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
Výstavnictví a propagace
 
Ubytování a stravování
  Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Gastronomické speciality
 
Království perníku

Naučná stezka Soos

Bezbariérový přístup.

Začátek: Nový Drahov - Kateřina
Konec: totožný se začátkem
Délka: 1 + 1 km
Počet zastávek: 14
Zaměření: geologie, botanika, zoologie
Typ stezky: pro pěší a vozíčkáře
Náročnost: lehká, nenáročná trasa
Čas pro prohlídku: 1 - 2 hodiny
Značení: upravená cesta, informační panely v terénu
Průvodce: prospekt (na objednávku i průvodcovská služba)
Doba návštěvy: od 1. 3. do 15. 11. (mimo sněhovou pokrývku)
Mapa: Západočeské lázně
Poznámky: na stezku se platí vstupné, platí i do muzejní expozice
Správce stezky: městské muzeum Františkovy lázně
Stav stezky: v pořádku
Pověřená obec: Františkovy lázně

Soos
V západních Čechách jsou stovky minerálních pramenů. Některé jsou využívány pro léčebné a lázeňské účely, jiné k pití a jen část zůstala v původním, přirozeném stavu. Jedno však mají společné - jsou to dozvuky poslední sopečné činnosti u nás. Na Chebsku máme i naši nejmladší sopky - Komorní a Železnou hůrku. Obě soptily z geologického hlediska před nedávnem - před pouhými 300 000 lety.
Mělká kotlina mezi Vonšovským a Sooským potokem (u železniční stanice Nový Drahov 6 km sv. od Františkových lázní) je rozdělena valem křemičitého písku na dvě části. V severní, která má odtok do Sooského potoka, vzniklo hluboké rašeliniště. V bezodtoké jižní části vzniklo mělké jezero. Bylo napájeno nejen dešťovou vodou, ale především vodou z četných minerálních pramenů.
Takové podmínky vyhovovaly jednobuněčným řasám - rozsivkám. Rozsivky si tvoří křemičité dvoudílné schránky Vypadají jako malé krabičky - mají víko a dno. Žijí jak ve sladkých vodách, tak i v moři. Během roku mají dvě období rozvoje - na jaře a na podzim. Na dně se tak každý rok usadí dvě vrstvičky zvláštní usazeniny - křemeliny. Na Soosu tak vznikl uprostřed vyklenutý křemelinový štít o mocnosti několika m. Zajímavá je i přítomnost mořských rozsivek, které u nás jinde nenajdeme.
Jezero již dávno zaniklo, ale minerální prameny a vývěry plynného kysličníku uhličitého prorazily křemelinový štít a fungují dodnes. Vývěry vypadají jako malé krátery široké až 80 cm o hloubce několika desítek cm. Z některých se sykotem uniká plynný kysličník uhličitý (odborníci takové útvary nazývají mofety), jiné tvoří nepravé bahenní sopky, ve kterých bublá voda a bahno. Za dešťů se zaplňují vodou, za mrazů kolem nich vznikají ledové pyramidy a sloupy.
Kysličník uhličitý není dýchatelný. Vzhledem ke své váze se drží při zemi. Zde se ho však bát nemusíte. Krajina je tak plochá, že i nejslabší závan jej zcela rozptýlí. Nehrozí ani utopení v rašelině. Přesto se držte vyznačené cesty. I když nejste sami ohroženi, můžete i neúmyslně poškodit zdejší přírodní unikáty.
Půda je zde prosycena solemi z minerálních pramenů a za sucha se pokrývá krystalky bílé Glauberovy soli, červenavě zbarvenými kysličníky železa a žlutavými a zelenavými krystalky různých síranů. Obsah soli je tak velký, že na části území prakticky nerostou žádné rostliny, jinde jen takové, které toto prostředí snáší. Některé rostliny naopak zasolenou půdu potřebují a najdeme je proto jen zde.
Na Soosu byly dva větší prameny podchyceny a můžeme je proto i ochutnat. Zejména Císařský pramen je vynikající. Jeho jímka je nově upravena (dříve se voda z pramene mísila s vodou z okolního rašeliniště a byla zdravotně závadná).
Někdy se říká, že Soos je zlomek zachované pravěké třetihorní krajiny. Do určité míry je to pravda - z třetihor u nás máme víc míst, kde jsou vrstvy diatomitu, rozsivky se vyskytují i v Sokolovské pánvi ve vrstvách nad svrchní slojí. Sopečná činnost tehdy právě probíhala a minerálních pramenů i vývěrů plynů bylo daleko víc. Mnoho věcí však bylo jiných - teplejší podnebí, jiný reliéf krajiny, jiná říční síť.
Rozsivková zemina se zde dříve i těžila. Má totiž nejrůznější možnosti využití - jako lešticí prášek, používá se k výrobě skla, kameniny a velmi lehkých cihel, lze ji přidávat do zubních past, byla dokonce pojídána (především Laponci a Číňané). V r. 1867 přidal Alfréd Nobel k jednomu váhovému dílu rozsivkové zeminy tři díly nitroglycerinu - a vynalezl dynamit.
Na naučnou stezku se dostaneme jen se vstupenkou. Vstupenka však platí i pro návštěvu přírodního geologického parku, kde jsou vystaveny velké bloky hornin z Chebska, dále pro muzeum přírody Chebska a do nově zbudovaného Muzea dinosaurů.
Muzeum dinosaurů se pyšní modely několika druhů dinosaurů v přirozené velikosti. Dinosauři jsou populární zvířata, z území naší republiky po nich máme jen málo nálezů. Žili v druhohorách, a právě z druhohor v celém širokém okolí není vůbec nic. Expozice je však zaměřena na geologii a vývoj života, exponáty má prakticky z celé naší republiky. Po odstranění chyb v určení některých exponátů a doplnění o místní nálezy bude ještě zajímavější.

Parametry naučné stezky:
Začátek Nový Drahov - Kateřina u železniční stanice, konec tamtéž, délka 2 km, lehká, trasa bezbariérově upravená, 14 zastávek, doba prohlídly cca 1 hodina, stezka je určena pro pěší.
Stezka je otevřena od 1. 3. do 15. 11.

Doprava:
Nový Drahov (vlak)

Turistické cesty:
červená značka z Františkových lázní

Zajímavosti v okolí:
Františkovy lázně - minerální prameny, muzeum
Cheb - hrad, muzea, historické budovy
Luby - muzeum hudebních nástrojů
Bublák - přírodní vývěry minerálních vod

LOKALIZACE

DALŠÍ INFORMACE: http://www.stezka.cz

AKTUALIZACE: uživatel č. 685 org. 2, 24.09.2004 v 14:59 hodin
Copyright 1998-2021 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
Vyhledávání
  Vyhledávací centrum
Rejstřík oblasti
Databanka akcí
 
Regiony a oblasti ČR
  Turistické regiony ČR
Turistické oblasti ČR
Pohádkové regiony
 
ZPRÁVY A AKTUALITY
  Tiskové zprávy
 
Služby pro turisty
  Informační centra
Průvodcovské služby
Tlumočníci a překladatelé
Bankovní služby
Turistický produkt
 
Kalendář akcí oblasti
  Akce pro děti
Kino, divadlo, výstavy
Folklorní akce a festivaly
Turistické akce
Kalendář kongresů, konferencí
Kalendář veletrhů a výstav
 
Folklor a tradice
  Etnografický region
Etnografický subregion
Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
 
KLUB ČESKYCH TURISTŮ
  Krajská oblast KČT
Odbor KČT
Turistické odznaky a známky
 
Regionální rozvoj
  Regiony a sdružení
Investiční příležitosti
Průmyslové zóny
Nemovitosti na prodej
Průmyslová výroba
Potravinářská výroba