Přírodní památka Králky [ Přírodní památka ]
Základní údaje: Přírodní památku Králky tvoří skalní útvary tvořené pískovcovými a slepencovými paleogenními lavicemi. Leží na vrcholu hřbetu v lese nedaleko zříceny hradu Lukov v Hostýnských vrších, 1 km sv. od obce Lukov v nadmořské výšce kolem 465 m, katastrální území Lukov. Výměra 2,5329 ha.
Vyhlášení: Nařízení Okresního úřadu Zlín, 1991. Důvod vyhlášení: ochrana skalních útvarů tvořených pískovcovými a slepencovými paleogenními lavicemi.
Geologie: Skalní útvary jsou budovány mocnými hrubozrnnými pískovcovými a slepencovými lavicemi svrchnokřídového až svrchnopaleocénního soláňského souvrství račanské jednotky z magurského příkrovu, v pruhu antiklinálního pásma mysločovicko-trnavského. Úklon pískovcovo-slepencových lavic, dosahující okolo 30°, je přibližně shodný se sklonem postupně klesajícího svahu tohoto hřbetu. Lavice jsou tvořeny hrubozrnným arkózovým (?) pískovcem, který už je asi na přechodu do drobového pískovce, protože je pravděpodobné, že má určité zastoupení jílovité složky v základní hmotě. V hlavním skalním útvaru přechází hrubozrnný pískovec postupně do drobnozrnného polymiktního slepence a jejich lavice dosahují tloušťky mezi 4-5 m. Vedle těchto psamiticko-drobnozrnně psefitických vrstev jsou tady také 2 polohy hrubozrnného až balvanového polymiktního slepence a jejich mocnosti jsou asi 1,5 m.
V pískovcích mají největší zastoupení zrna křemene, po kterých následují živce. Ojedinělé balvany v polohách až balvanového slepence mají až 55 cm v průměru, což je počátek přechodu do balvanového (popř. až blokového) slepence tzv. divokého flyše. Valouny a balvany jsou opět nejčastěji tvořeny křemenem, živcem a dalšími druhy hornin, (z nich to jsou jiné druhy psamitů, granitoidních vyvřelin a metamorfitů). Z povrchu skal jsou často tvrdá křemenná zrna a valouny více či méně vyerodovány ze svého okolního měkčího materiálu, čímž způsobují jejich povrchovou drsnost. Největší ze všech skalních útvarů Králek má při dolním okraji délku okolo 38 m a maximální výška činí 10 m. V horní partii slepencových skal se nachází také malá rozsedlinová jeskyně.
Botanika: Chráněné území není botanicky nijak zvlášť významné, sklaní útvary jsou téměř bez vegetace, v bezprostředním okolí skal je smíšený les se zastoupením buku, dubu, břízy, smrku a borovice lesní aj. Na stinných místech ve skalách rostou kapradiny, např. osladič obecný (Polypodium vulgare) a sleziník červený (Asplenium trichomanes), brzy zjara kvete devětsil bílý (Petasites albus).
Zoologie: Ze zoologického hlediska není PP Králky nijak zvlášt významná.
Historie: Na horní plošině největší skály je několik vedle sebe vytesaných sedaček, na kterých podle lidové pověsti zasedalo tzv. valašské lovčí právo. Během 19. století bylo toto místo také využíváno jako známé výletní stanoviště šlechtického rodu Seilernů ze zámku Lešná. Nedaleko se nachází zřícenina rozsáhlého hradu Lukova, který byl založen pravděpodobně na začátku 13. stol. Od poloviny 18. stol. byl hrad opuštěn a postupně chátral. V dnešní době probíhá jeho rozsáhlá rekonstrukce.
Hospodářské využívání, management: Vzheledem k relativně snadné dostupnosti a blízkosti hradu Lukov je přírodní památka Králky poměrně hojně navštěvována turisty. Vede k ní značená cesta (místní turistické značení), která odbočuje z červeně značené cesty pod hradem Lukovem.
