KRKONOŠE SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO STŘEDNÍ MORAVA JIŽNÍ MORAVA VYSOČINA VÝCHODNÍ ČECHY ČESKÝ RÁJ ČESKÝ SEVER SEVEROZÁPADNÍ ČECHY ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ PLZEŇSKO ŠUMAVA JIŽNÍ ČECHY PRAHA OKOLÍ PRAHY PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY
FRÝDLANTSKO
  Dopravní přístupnost
Informační centra
Města a obce
Osobnosti a rodáci
Přírodní zajímavosti
Destinační management
 
Příroda a její ochrana
  Chráněná krajinná území
Přírodní zajímavosti
Jeskyně a propasti
Vrcholy, hřebeny, sedla
Fauna a flora
Naučné stezky
 
Kultura, zábava, sport
  Kultura a zábava
Sport a relaxace
Zimní sporty
Katalog KUDY Z NUDY
Aktivní dovolená
 
Památky a zajímavosti
  Památky UNESCO
Památky a architektura
Církevní památky
Hrady a zámky
 
Turistika a volný čas
  Agroturistika
Pěší turistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Vinařská turistika
 
Lázeňství
  Lázeňská zařízení
Lázeňské domy a sanatoria
Lázeňská procedura
Přírodní léčivé zdroje
 
Kongresová turistika
  Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
Výstavnictví a propagace
 
Ubytování a stravování
  Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Gastronomické speciality
 
Království perníku

Dolní (dříve Tillův) mlýn a bývalá úzkorozchodná dráha [ Turistická zajímavost ]

mlýn
Historie dnešního Dolního mlýna, který byl svého času největším na Kravařsku začíná roku 1692, kdy Rudolf Christoph hrabě z Witten nechal postavit severně od obce u řeky Odry nový panský mlýn. Ještě v témže roce tento "Nový rybniční mlýn" odkoupil Thomas Till (či Tiel?) z Nového Jičína za 300 zlatých rýnských a mlecí povinnost pro poddané. V majetku rodiny Tillů již mlýn zůstal. V roce 1844 byl mlýn rozšířen o pekárnu a po dvou letech byl instalován parní stroj o výkonu 25 k (asi 18,4 kW), snad první v okolí. Zvyšující se provoz v mlýně později vyžadoval spolehlivé a výkonné spojení s nádražím v Suchdole nad Odrou. Majitel zvolil variantu postavit úzkorozchodnou dráhu s animálním provozem. Dráha o rozchodu 710 mm byla postavena roku 1872 v délce 4,05 km. Vycházela ze mlýna při levé straně silnice (dnešní vzrostlá alej), vedla k rozcestí, kde uhnula vlevo (mezi dnešními břízkami před zastávkou autobusu) obloukem na vlastní most přes řeku Odru. Po 50m překřížila silnici do Mankovic a sestoupila pod inundační most hlavní dráhy v jejím km 229,9. Pokračovala podél ní k okresní silnici u přejezdu a podél silnice vedla až ke skladišti zboží ve stanici Suchdol. Zde se překládalo uhlí a obilí pro mlýn. Od skladiště byla roku 1882 postavena 415m dlouhá odbočka přes silnici do továrny na rybí konzervy firmy Warhanek. Možná tehdy vznikla i odbočka do nových skladů firmy Till u silnice. Pro kotelnu a pekárnu ve mlýně se vozilo ostravské uhlí a levné obilí nakupované až v Haliči. Z mlýna se vozila na nádraží mouka a chleba. Úzkorozchodka používala na veškerý náklad dvouosý nízkostěnný typ se sklopnými bočnicemi, rozvor 1,25m, délka přes spřáhla 3,9m, hmotnost loženého vozu 2,5 tuny. Patrně všech 24 kusů vyrobila firma Schustala v Kopřivnici.

Po drážce se dováželo obilí do prostorných skladů a z těch po povrchovém očištění do obilních sýpek. Tyto byly v roce 1891 významně zvětšeny a sestávaly se tehdy ze šesti velkých skříní z nichž každá mohla pojmout 10 vagónů obilí.Konečné třídění probíhalo na třídiči, loupacím stroji, kartáčovacím stroji, magnetovém stroji a dalších.

Samotné mletí se provádělo částečně na válcových stolicích a částečně pomocí francouzských mlecích kamenů. Vedle toho byla také rok od roku zvětšována a moder-nizována pekárna chleba. Za nového majitele Josefa Tilla mladšího byl v roce 1883 instalován nový parní stroj o výkonu 120 k; ležatý dvouválec od První brněnské strojírny. O rok později přibylo dynamo pro osvětlení a také telefon ze mlýna na nádraží do Suchdolu. Roku 1900 zřídili ve mlýně elektrárnu pro mlýn, úzkorozchodku a odběratele v okolí. Ke staršímu dynamu 11,5 kW/110 Vss (jinde je uváděno 450 V) přistavěl 2x65 kW/500 Vss pro drážku a pro ostatní uživatele 2x220 V. Elektřina byla vyvedena ze mlýna po rolejovém vedení úzkokolejky k rozcestí u Odry, odkud šla jedna samostatná větev do obce Jeseník, a po-úzkokolejce další k nádraží v Suchdole, kde končila ve velké nárazové baterii. Z ní vycházely dvě větve o napětí 220 V pro nádraží a pro Suchdol.

Při elektrizaci úzkorozchodky byla částečně změněna trasa dráhy. Opustil se podjezd pod inundačním mostem u řeky Odry a nová trasa podcházela hlavní trať klenutým podjezdem místní cesty v km 230,1. Vyhnula se tak zaplavovanému území a měla zde vyšší podjezdnou výšku pro trolej, avšak nevýhodné ostré oblouky a stoupání. Trolej na širé trati měla výšku 4 m nad kolejí a v podjezdu jen 3 m. V "Technické zprávě" z roku 1900 je zmíněna i elektrická lokomotiva váhy 3 tuny, rozvor 0,86 m; délka 2,76 m s jedním elektromotorem o 15 k, dovolená rychlost 3 m/s (necelých 11 km/hod.). Pamětníci uvádí v posledních letech provozu dvě různé lokomotivy - malou "nákladní" (nejspíš onu původní) a větší "tramvaj".

Největším stavebním objektem na trati byl most přes Odru se třemi poli o celkové délce 24,5 m.Ještě roku 1922 nechal majitel mlýna postavit nové stejnosměrné vedení (2x220 Vss) přímo přes Odru do obce Mankovice, ale již s výslovným upozorněním, že tato oblast je určena pro soustavnou a všeužitečnou elektrifikaci.Po vybudování elektrárny v Třebovicích v Ostravě v roce 1935 bylo také postaveno spojovací vedení do Přerova a tím se elektrárna mlýna Till stala nadbytečnou.

V roce 1919 mohl mlýn semlít denně 30 tun obili v kvalitě srovnatelné s nejlepšími mlynářskými výrobky. Zde vyráběný chleba byl vynikající jakosti a byl rozesílán drahou do všech stanic císařské dráhy.

Kombinovaný provoz mlýna, pekárny a elektrárny byl asi až do 30. let úspěšný a výnosný. Po přepojení mlýna a okolí na novou elektrickou síť nestačila již samotná úzká dráha elektrárnu ve mlýně uživit a v roce 1935 byl elektrický provoz do. Suchdola zastaven. Celá dráha byla zrušena a snesena. Jen v Suchdole zůstala část kolejí a na zbytku kolejiště zůstal ruční provoz pro rybárnu Warhanek až do roku 1948. Doprava pro mlýn a pekárnu byla nahrazena automobily.

Posledním majitelům mlýna Hugovi a Hermanu Tillovým se mlýn nepodařilo udržet, přestože byl při elektrifikaci roku 1935 zmodernizován (např. rozšířen o malou pilu). Synové Josefa Tilla mladšího již údajně neměli schopnosti svého otce. Těžko dnes říci, nakolik úpadek mlýna způsobila změna obchodních vztahů a dopravních vazeb po rozpadu Rakousko-uherské monarchie. Něco zavinila hospodářská krize a všeužitečná elektrifikace. V roce 1937 (nebo 1938) poslední Tillové mlýn prodali, říká se také, že jej majitel prohrál v kartách, a odstěhovali se k příbuzným do Vídně.

Nový majitel německé národnosti udržel mlýn v provozu a pozbyl jej až po roce 1945 při odsunu. Následovala celá řada provozovatelů mlýna - Olomoucké mlýny, Moravskoslezské mlýny... Mlýn s vybavením z roku 1935 mlel až do roku 1982, kdy objekty zničil a poškodil požár. Mlýn ve své původní velikosti přestal existovat a dnes je z něj zachována jen menší část. V roce 1982 koupila mlýn společnost DUMAT, s.r.o., dnes veřejná obchodní společnost.

UMÍSTĚNÍ


AKTUALIZACE: Ivana Náplavová org. 56, 24.11.2003 v 16:44 hodin
Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
Vyhledávání
  Vyhledávací centrum
Rejstřík oblasti
Databanka akcí
 
Regiony a oblasti ČR
  Turistické regiony ČR
Turistické oblasti ČR
Pohádkové regiony
 
ZPRÁVY A AKTUALITY
  Tiskové zprávy
 
Služby pro turisty
  Informační centra
Průvodcovské služby
Tlumočníci a překladatelé
Bankovní služby
Turistický produkt
 
Kalendář akcí oblasti
  Akce pro děti
Kino, divadlo, výstavy
Folklorní akce a festivaly
Turistické akce
Kalendář kongresů, konferencí
Kalendář veletrhů a výstav
 
Folklor a tradice
  Etnografický region
Etnografický subregion
Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
 
KLUB ČESKYCH TURISTŮ
  Krajská oblast KČT
Odbor KČT
Turistické odznaky a známky
 
Regionální rozvoj
  Regiony a sdružení
Investiční příležitosti
Průmyslové zóny
Nemovitosti na prodej
Průmyslová výroba
Potravinářská výroba