Mořské oko v Pitíně [ Pověst ]
Mořské oko v Pitíně
Východně od Pitína, na trati "Uvezliska", patřící k obci, stával kdysi starý Pitín. Odtamtud vévodil kraji i vznosný hrad. Jednou byl kraj postižen velkým zemětřesením a při tom hrad i se starým Pitínem zmizel hluboko v trhlinách země. Z celé bývalé slávy a moci zůstala hromada kamenů z hradu a v úžlabinách nebezpečná "třasidla" po trh linách země.
Nyní je tam močálovité místo, kterému říkají "mořské oko". Kolem Pitína je množství studánek. Některé jsou v Lánech, jiné v Čertoryjích, v Nivách i na Stohyních. Studánka na Uvezliskách však měla vždycky nejvíce vody. Mořské oko je napohled nevinné a klidné, jednou však ukázalo Pitíňanům, co dovede. Tehdy nastalo veliké sucho. V Olšavě se už voda ztratila, studánky jedna po druhé také vysychaly, jenom z té na Uvezliskách teklo stále vody dost. Kolem ní a po celém svahu byla tráva pěkně zelená, všude jinde všechno usychalo. I lidem už bylo zle, protože neměli dosti vody pro sebe, ani pro dobytek. Také mouky již nebylo, ani krup, protože mlynáři nemohli mlet. Slavičínský větrný mlýn sice mlel vesele dál, ale nestačil na všechno obilí. Lidé marně chodili po mlynářích při vodách a prosili o semletí obilí. Tu v zoufalství přišli mlynáři na myšlenku prohloubit studánku na Uvezliskách, aby dala více vody, a tak by se lidem, zvířatům i rostlinám pomohlo. Myšlenka byla záhy uvedena v čin. Dali se do práce a začali studánku prokopávat a rozšiřovat. Tu pojednou kdosi zakopl motykou o veliký plochý kámen. Když ho společnou silou vyvrátili a odklopili, vytryskla voda plným proudem a tak silně, že za chvíli Olšava jen hučela a hrozila sebrat všechno, co ji stálo v cestě a zatopit mlýny i s Pitínem. Lidé kolem studánky si uvědomili nebezpečí, kterým hrozila velká voda a polekali se. Proto pramen hned tím velikým kamenem zase zakryli a zatížili ještě dalšími kameny, aby přívalu vody zabránili. Když se jim to konečně podařilo, spokojeně si oddychli a hned pravili, že to nebylo nic jiného, než že odkryli mořské oko, které má vodu z moře a s tím že raději nehýbat.
Je-li to pravda nebo ne, to dodnes nikdo nepotvrdil, ale jisté je, že na Uvezliskách je vody stále dost a snad i moc, protože i země po ní ještě i teď ujíždí.
