Podzemní chodby [ Pověst ]
Podzemní chodby
Ani masivní hradby nebyly dokonalou ochranou před středově kými nájezdy nepřátel. Vždy tu bylo nebezpečí, že se útočník uchýlí k dlouhodobému obléhání hradu a jeho obránce donutí k otevření bran hladem a žízní. A tak mezi nezbytné vybavení středověkého hradu patřily, vedle hluboké studny, i podzemní tajné chodby. V těchto chod bách hradní páni v případe nebezpečí ukryli sebe i své poklady. Cennos ti zazdívali do zdí podzemních chodeb a chodbami pak mohli uniknout v noci do lesů daleko od hradu a odtud dál do bezpečí.
Hrad Nový Světlov nebyl výjimkou a jeho podzemí bylo protkáno sítí chodeb. Říkalo se, že jedna z nich se táhne až k Valům, druhá pod městečkem do hrobky kostela a třetí kolem Doubkova mlýna dále na Skalku.
Také ze Zuvačova, neboli Hrádku, vedly prý podzemní chodby na všechny strany. Jedna z těchto chodeb snad dokonce ústila do sklepa starého Popelíkova domu v Komni a při opravě domu byla zazděna.
Také na cestě k rozhledně byl hluboký otvor do země. Je docela možné, ze zde Havíři dolovali rudu pro světlovské železárny.
Otvor je nyní zakrytý velkým plochým kamenem, aby do něho nikdo nespadl a nestalo se tak neštěstí.
Dnes již je valná část tohoto podzemí zasypána nebo zborcena a pátrat po takových chodbách je více než nebezpečné, neboť kromě sesuvu, vlhka, zimy a tmy, je mnohde i zkažený a otrávený vzduch. Kdysi dávno jeden chlapec z Bojkovic v touze po dobrodružství do takové chodby vlezl a už nevyšel. Vynesli ho na druhý den mrtvého. Ve spleti chodeb zabloudil, nenašel cestu zpět a udusil se.
